2  Základy elektrických měření

Opakování a SI jednotky

Autor

Tereza Šindelářová

Publikováno

9. března 2026

Úvod

Tato kapitola se zabývá zopakováním znalostí potřebných k úspěšnému absolvování předmětu Elektrická měření. Pokrývá základní koncepty elektrických měření, základní zákony elektrických obvodů a soustavu SI jednotek.


3 Základní koncepty elektrických měření

3.1 Základy zapojování měřících přístrojů a bezpečnosti v laboratoři

Upozornění

V laboratoři je důležité nechat si zapojení zkontrolovat vyučujícím před zapnutím zdroje, aby nedošlo k poškození přístrojů nebo zranění.

  • Voltmetr: Zapojujeme paralelně k měřenému prvku (měří napětí)
  • Ampérmetr: Zapojujeme sériově s měřeným prvkem (měří proud)

Respektive místo voltmetru a ampérmetru obvykle používáme multimetr v režimu měření napětí či proudu (před měřením je potřeba zkontrolovat zvolený režim a měřící rozsah).

Schéma 1 - Zapojení ampérmetru a voltmetru
  • Schéma a: Voltmetr (V) zapojen paralelně k zátěži (R)
  • Schéma b: Ampérmetr (A) zapojen sériově se zátěží (R)

3.2 Vstupní odpor měřících přístrojů

Vstupní odpor je odpor, kterým měřící přístroj zatěžuje měřený obvod.

  • Ideální voltmetr: nekonečný vstupní odpor (nepředstavuje zátěž)
  • Reálný voltmetr: vysoký ale konečný vstupní odpor
  • Ideální ampérmetr: nulový vstupní odpor (nepředstavuje úbytek napětí)
  • Reálný ampérmetr: velmi nízký ale nenulový vnitřní odpor

Důsledek: Měřená hodnota se vždy liší od skutečné hodnoty – je třeba brát v úvahu vliv měřícího přístroje.


4 Základní zákony a vzorce elektrických obvodů

4.1 Ohmův zákon

Základní vztah mezi napětím, proudem a odporem:

\[U = R \cdot I\]

  • \(U\) – napětí (V)
  • \(I\) – proud (A)
  • \(R\) – odpor (Ω)

Fyzikální smysl: Napětí je úměrné proudu; odpor je konstanta úměrnosti.

Obrázek 1 - Ohmův zákon

4.2 Kirchhoffovy zákony

4.2.1 První Kirchhoffův zákon (o proudu)

Součet proudů vstupujících do uzlu se rovná součtu proudů vycházejících z uzlu:

\[\sum_{k=1}^{n} I_{\text{in},k} = \sum_{j=1}^{m} I_{\text{out},j}\]

nebo ekvivalentně:

\[\sum_{k} I_k = 0\]

Algebraický součet proudů v jakémkoliv uzlu elektrického obvodu je v každém okamžiku roven nule (kde proudy mají orientaci – vstupující proudy jsou kladné, vycházející záporné).

Fyzikální smysl: Zákon zachování náboje. Náboj se v uzlu nemůže hromadit.

Praktické aplikace: Analýza uzlů v elektrických obvodech, určení neznámých proudů v větvích.

4.2.2 Druhý Kirchhoffův zákon (o napětí)

Součet všech napětí v každé uzavřené smyčce obvodu se rovná nule:

\[\sum_{k=1}^{n} U_k = 0\]

Fyzikální smysl: Zákon zachování energie. Práce vykonaná elektrickým polem v uzavřené smyčce je nulová.

Praktické aplikace: Analýza smyček v elektrických obvodech, určení neznámých napětí, analýza složitých sítí.


4.3 Vzorečky související s odporem

4.3.1 Elektrická vodivost

\[G = \frac{1}{R}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(G\) Elektrická vodivost S (siemens) Schopnost materiálu vést elektrický proud
\(R\) Elektrický odpor Ω (ohm) Odpor vodiče

Alternativní forma Ohmova zákona: \[I = G \cdot U\]


4.3.2 Odpor vodiče (z geometrických vlastností)

\[R = \rho \cdot \frac{l}{S}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(R\) Elektrický odpor Ω (ohm) Odpor vodiče
\(\rho\) Měrný odpor (resistivita) Ω·m (ohm·metr) Vlastnost materiálu; charakteristika materiálu
\(l\) Délka vodiče m (metr) Geometrická délka vodiče
\(S\) Průřez vodiče m² (metr čtvereční) Plocha kolmého řezu vodiče

Fyzikální smysl: Odpor je úměrný délce vodiče a nepřímo úměrný jeho průřezu. Materiál s vyšší resistivitou má větší odpor.


4.3.3 Výkon na odporu

\[P = U \cdot I = \frac{U^2}{R} = I^2 \cdot R\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(P\) Elektrický výkon W (watt) Energie převedená na teplo za jednotku času
\(U\) Napětí V (volt) Napětí na odporu
\(I\) Proud A (ampér) Proud procházející odporem
\(R\) Odpor Ω (ohm) Odpor

Tři ekvivalentní formy: Podle dostupných veličin lze volit jednu z nich.


4.4 Vzorečky související s kondenzátorem

4.4.1 Definice kapacity

\[C = \frac{Q}{U}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(C\) Kapacita (kapacitance) F (farad) Schopnost vodiče akumulovat elektrický náboj
\(Q\) Elektrický náboj C (coulomb) Množství náboje naakumulovaného kondenzátorem
\(U\) Napětí V (volt) Napětí mezi deskami kondenzátoru

Fyzikální smysl: Kapacita udává, kolik náboje se naakumuluje na kondenzátoru za daného napětí.


4.4.2 Kapacita deskového kondenzátoru

\[C = \varepsilon_0 \cdot \varepsilon_r \cdot \frac{S}{d}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(C\) Kapacita F (farad) Kapacita kondenzátoru
\(\varepsilon_0\) Permitivita vakua F/m \(\varepsilon_0 = 8{,}854 \times 10^{-12}\) F/m (fyzikální konstanta)
\(\varepsilon_r\) Relativní permitivita — (bezrozměrná) Vlastnost dielektrika (vzduch: \(\varepsilon_r \approx 1\))
\(S\) Plocha desek m² (metr čtvereční) Plocha jedné desky kondenzátoru
\(d\) Vzdálenost desek m (metr) Vzdálenost mezi dvěma deskami

Fyzikální smysl: Kapacita je úměrná ploše desek a nepřímo úměrná jejich vzdálenosti.


4.4.3 Proud a napětí na kapacitě

\[I = C \cdot \frac{dU}{dt}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(I\) Proud kondenzátorem A (ampér) Proud procházející kondenzátorem
\(C\) Kapacita F (farad) Kapacita kondenzátoru
\(\frac{dU}{dt}\) Časová změna napětí V/s (volt za sekundu) Jak rychle se mění napětí

Fyzikální smysl: Proudem kondenzátorem se řídí časová změna napětí. Při konstantním (stejnosměrném) napětí (\(dU/dt = 0\)) teče kondenzátorem nulový proud.


4.4.4 Energie v kondenzátoru

\[E_C = \frac{1}{2} \cdot C \cdot U^2 = \frac{1}{2} \cdot \frac{Q^2}{C} = \frac{1}{2} \cdot Q \cdot U\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(E_C\) Energie kondenzátoru J (joule) Energie naakumulovaná v elektrickém poli kondenzátoru
\(C\) Kapacita F (farad) Kapacita kondenzátoru
\(U\) Napětí V (volt) Napětí na kondenzátoru
\(Q\) Náboj C (coulomb) Náboj na kondenzátoru

4.5 Vzorečky související s cívkou

4.5.1 Definice indukčnosti

\[L = \frac{\Phi}{I}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(L\) Indukčnost (induktance) H (henry) Schopnost vodiče/cívky vytvářet magnetické pole
\(\Phi\) Magnetický tok Wb (weber) Magnetický tok procházející cívkou
\(I\) Elektrický proud A (ampér) Proud procházející cívkou

Fyzikální smysl: Indukčnost udává, kolik magnetického toku se vytvoří v cívce za jednotku proudu.


4.5.2 Indukčnost cívky (solenoidu)

\[L = \mu_0 \cdot \mu_r \cdot \frac{N^2 \cdot S}{l}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(L\) Indukčnost H (henry) Indukčnost cívky
\(\mu_0\) Permeabilita vakua H/m \(\mu_0 = 4\pi \times 10^{-7}\) H/m (fyzikální konstanta)
\(\mu_r\) Relativní permeabilita — (bezrozměrná) Vlastnost materiálu jádra (vzduch: \(\mu_r = 1\))
\(N\) Počet závitů — (bezrozměrná) Počet cívek (závitů) v solenidu
\(S\) Plocha průřezu m² (metr čtvereční) Plocha průřezu cívky
\(l\) Délka cívky m (metr) Délka (vzdálenost mezi prvním a posledním závitem)

Fyzikální smysl: Indukčnost roste s kvadrátem počtu závitů a je úměrná ploše průřezu, nepřímo úměrná délce.


4.5.3 Napětí a proud na indukčnosti

\[U = L \cdot \frac{dI}{dt}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(U\) Napětí na indukčnosti V (volt) Indukované napětí
\(L\) Indukčnost H (henry) Indukčnost cívky
\(\frac{dI}{dt}\) Časová změna proudu A/s (ampér za sekundu) Jak rychle se mění proud

Fyzikální smysl: Napětím na indukčnosti se řídí rychlost změny proudu. Při konstantním proudu (\(dI/dt = 0\)) není na indukčnosti napětí.


4.5.4 Energie v cívce

\[E_L = \frac{1}{2} \cdot L \cdot I^2\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(E_L\) Energie indukčnosti J (joule) Energie naakumulovaná v magnetickém poli cívky
\(L\) Indukčnost H (henry) Indukčnost cívky
\(I\) Proud A (ampér) Proud procházející indukčností

4.6 Elektromagnetismus

4.6.1 Faradayův zákon elektromagnetické indukce

\[U = -\frac{d\Phi}{dt}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(U\) Indukované elektromotorické napětí V (volt) Napětí indukované změnou magnetického toku
\(\Phi\) Magnetický tok Wb (weber) Magnetický tok procházející obvodem/cívkou
\(\frac{d\Phi}{dt}\) Časová změna magnetického toku Wb/s (weber za sekundu) Jak rychle se mění magnetický tok
\(−\) Znaménko minus Indukované napětí působí proti příčině, která jej vyvolala (Lenzův zákon)

Fyzikální smysl: Když se mění magnetický tok procházející obvodem, v obvodu se indukuje elektromotorické napětí, které je proporcionální rychlosti změny toku.


4.6.2 Faradayův zákon pro cívku s N závity

\[U = -N \cdot \frac{d\Phi}{dt}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(U\) Indukované napětí V (volt) Celkové napětí na cívce
\(N\) Počet závitů — (bezrozměrná) Počet cívek; více závitů = větší indukované napětí
\(\frac{d\Phi}{dt}\) Časová změna toku Wb/s Jak rychle se mění magnetický tok jedním závitem

Fyzikální smysl: V cívce s více závity je indukované napětí větší; každý závit přispívá svým vlastním indukovaným napětím.


4.6.3 Magnetický tok

\[\Phi = B \cdot S \cdot \cos(\theta)\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(\Phi\) Magnetický tok Wb (weber)
\(B\) Magnetická indukce T (tesla)
\(S\) Plocha m² (metr čtvereční) Plocha, kterou procházejí magnetické siločáry
\(\cos(\theta)\) Kosinusová funkce — (bezrozměrná) \(\theta\) je úhel mezi magnetickým polem a normálou plochy

Speciální případy: - Když je pole kolmé na plochu (\(\theta = 0°\)): \(\Phi = B \cdot S\) - Když je pole rovnoběžné s plochou (\(\theta = 90°\)): \(\Phi = 0\)


4.6.4 Lenzův zákon

Formulace: Indukovaný proud (vyvolaný změnou magnetického toku) vždy teče v takovém směru, aby svým magnetickým polem bránil změně magnetického toku, která jej vyvolala.

Matematicky: Vyjádřen znaménkem minus v Faradayově zákonu: \[U = -\frac{d\Phi}{dt}\]

Fyzikální smysl: Je to přirozená manifestace zákona zachování energie. Systém se “brání” změnám, které by jej narušovaly.


4.6.5 Lorentzova síla na vodič v magnetickém poli

\[\mathbf{F} = I \cdot \mathbf{l} \times \mathbf{B}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(\mathbf{F}\) Lorentzova síla N (newton) Síla na vodič v magnetickém poli
\(I\) Elektrický proud A (ampér) Proud protékající vodičem
\(\mathbf{l}\) Vektor délky m (metr) Vektor ve směru proudu s délkou vodiče
\(\mathbf{B}\) Magnetická indukce T (tesla) Magnetické pole
\(\times\) Vektorový součin Směr síly je kolmý na \(\mathbf{l}\) i \(\mathbf{B}\)

Fyzikální smysl: Síla závisí na proudu, magnetickém poli a délce vodiče. Směr je určen pravidlem levé ruky.

4.6.6 Magnetická indukce poblíž dlouhého přímého vodiče

\[B = \frac{\mu_0 \cdot I}{2\pi \cdot r}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(B\) Magnetická indukce T (tesla) Intenzita magnetického pole
\(\mu_0\) Permeabilita vakua H/m \(\mu_0 = 4\pi \times 10^{-7}\) H/m
\(I\) Elektrický proud A (ampér) Proud protékající vodičem
\(r\) Vzdálenost od vodiče m (metr) Kolmá vzdálenost od osy vodiče

Fyzikální smysl: Magnetické pole vytváří soustředné kružnice kolem vodiče. Intenzita klesá s vzdáleností (nepřímo úměrná).


4.6.7 Magnetická indukce uvnitř solenoidu (cívky)

\[B = \mu_0 \cdot \mu_r \cdot \frac{N \cdot I}{l}\]

Popis:

Symbol Veličina Jednotka Popis
\(B\) Magnetická indukce T (tesla) Magnetické pole uvnitř cívky
\(\mu_0\) Permeabilita vakua H/m \(\mu_0 = 4\pi \times 10^{-7}\) H/m
\(\mu_r\) Relativní permeabilita — (bezrozměrná) Vlastnost materiálu jádra
\(N\) Počet závitů — (bezrozměrná) Počet závitů v solenidu
\(I\) Elektrický proud A (ampér) Proud procházející cívkou
\(l\) Délka cívky m (metr) Délka solenoidu

Fyzikální smysl: Magnetické pole uvnitř solenoidu je homogenní a úměrné proudu a počtu závitů na jednotku délky.


5 Soustava SI a elektrické jednotky

5.1 Obecný rámec soustavy SI

Soustava SI (Système International d’Unités) je celosvětově přijímaný standard pro měření fyzických veličin.

Klíčová charakteristika (od roku 2019): Všechny jednotky SI jsou definovány pomocí neměnných fyzikálních konstant, nikoli pomocí fyzických artefaktů (např. etalonu). Základní jednotky SI, ze kterých odvozujeme všechny ostatní, jsou:

# Veličina Jednotka Značka Definováno pomocí Hodnota konstanty
1 Délka metr m Rychlost světla ve vakuu \(c = 299\,792\,458\) m/s
2 Hmotnost kilogram kg Planckova konstanta \(h = 6{,}626\,070\,15 \times 10^{-34}\) J·s
3 Čas sekunda s Frekvence přechodu Ce 133 \(\nu_{Cs} = 9\,192\,631\,770\) Hz
4 Elektrický proud ampér A Elementární náboj \(e = 1{,}602\,176\,634 \times 10^{-19}\) C
5 Termodynamická teplota kelvin K Boltzmannova konstanta \(k = 1{,}380\,649 \times 10^{-23}\) J·K⁻¹
6 Látkové množství mol mol Avogadrova konstanta \(N_A = 6{,}022\,140\,76 \times 10^{23}\) mol⁻¹
7 Intenzita světla kandela cd Účinnost monochr. záření \(K_{cd} = 683\) lm/W

5.2 Základní jednotky relevantní pro elektrotechniku

5.2.1 Ampér (A) – Jednotka elektrického proudu

Definice: Ampér je jednotka elektrického proudu, která je definována tak, že elementární náboj (náboj jednoho elektronu) je stanoven na přesně:

\[e = 1{,}602\,176\,634 \times 10^{-19} \text{ C (coulombů)}\]

Přepočet: Jeden ampér je proud, který přenese jeden coulomb náboje za jednu sekundu:

\[1 \text{ A} = \frac{1 \text{ C}}{1 \text{ s}}\]

Praktický obsah: Ampér měří množství elektrického náboje procházejícího průřezem vodiče za jednotku času.

5.2.2 Volt (V) – Jednotka elektrického napětí

Definice: Volt je odvozená jednotka elektrického napětí, která je definována jako napětí mezi dvěma body vodiče, když: - Elektrický proud 1 ampér projde obvodem - Výkon je 1 watt (tj. práce 1 joule za sekundu)

Matematicky:

\[1 \text{ V} = \frac{1 \text{ W}}{1 \text{ A}} = \frac{1 \text{ J}}{1 \text{ C}}\]

Fyzikální smysl: Volt měří elektrický potenciál – schopnost vykonat práci přenosem jednotkového náboje.

5.2.3 Ohm (Ω) – Jednotka elektrického odporu

Definice: Ohm je odvozená jednotka elektrického odporu, která je definována jako odpor vodiče, ve kterém: - Napětí 1 volt způsobí proud 1 ampér

Matematicky:

\[1 \text{ Ω} = \frac{1 \text{ V}}{1 \text{ A}}\]

Fyzikální smysl: Ohm měří schopnost vodiče bránit průtoku elektrického proudu.

5.3 Další odvozené jednotky v elektrotechnice

Veličina Jednotka Značka Definice
Náboj coulomb C \(1 \text{ C} = 1 \text{ A} \cdot \text{s}\)
Výkon watt W \(1 \text{ W} = 1 \text{ V} \cdot \text{A}\)
Energie joule J \(1 \text{ J} = 1 \text{ W} \cdot \text{s}\)
Kapacita farad F \(1 \text{ F} = 1 \text{ C/V}\)
Induktance henry H \(1 \text{ H} = 1 \text{ V·s/A}\)
Frekvence hertz Hz \(1 \text{ Hz} = 1/\text{s}\)
Vodivost siemens S \(1 \text{ S} = 1 \text{ A/V}\)

5.4 Předpony SI jednotek

Pro vyjádření velmi malých či velmi velkých hodnot se používají předpony SI:

Předpona Značka Mocnina
piko p \(10^{-12}\)
nano n \(10^{-9}\)
mikro μ \(10^{-6}\)
mili m \(10^{-3}\)
kilo k \(10^{3}\)
mega M \(10^{6}\)
giga G \(10^{9}\)
tera T \(10^{12}\)

Příklady: 1 mA = \(10^{-3}\) A, 1 MHz = \(10^{6}\) Hz, 1 kΩ = \(10^{3}\) Ω


6 Zdroje

  1. Elektrokroužek. Ohmův zákon. Dostupné z: https://elektrokrouzek.cz/cs/clanky/teorie-ohmuv-zakon [cit. 2026-03-08].

  2. Kutilska. Zapojení voltmetru a ampérmetru. Dostupné z: https://kutilska.poradna.net/questions/2354007-zapojeni-voltmetru-a-ampermetru [cit. 2026-03-08].