2 Základy elektrických měření
Opakování a SI jednotky
Úvod
Tato kapitola se zabývá zopakováním znalostí potřebných k úspěšnému absolvování předmětu Elektrická měření. Pokrývá základní koncepty elektrických měření, základní zákony elektrických obvodů a soustavu SI jednotek.
3 Základní koncepty elektrických měření
3.1 Základy zapojování měřících přístrojů a bezpečnosti v laboratoři
V laboratoři je důležité nechat si zapojení zkontrolovat vyučujícím před zapnutím zdroje, aby nedošlo k poškození přístrojů nebo zranění.
- Voltmetr: Zapojujeme paralelně k měřenému prvku (měří napětí)
- Ampérmetr: Zapojujeme sériově s měřeným prvkem (měří proud)
Respektive místo voltmetru a ampérmetru obvykle používáme multimetr v režimu měření napětí či proudu (před měřením je potřeba zkontrolovat zvolený režim a měřící rozsah).

- Schéma a: Voltmetr (V) zapojen paralelně k zátěži (R)
- Schéma b: Ampérmetr (A) zapojen sériově se zátěží (R)
3.2 Vstupní odpor měřících přístrojů
Vstupní odpor je odpor, kterým měřící přístroj zatěžuje měřený obvod.
- Ideální voltmetr: nekonečný vstupní odpor (nepředstavuje zátěž)
- Reálný voltmetr: vysoký ale konečný vstupní odpor
- Ideální ampérmetr: nulový vstupní odpor (nepředstavuje úbytek napětí)
- Reálný ampérmetr: velmi nízký ale nenulový vnitřní odpor
Důsledek: Měřená hodnota se vždy liší od skutečné hodnoty – je třeba brát v úvahu vliv měřícího přístroje.
4 Základní zákony a vzorce elektrických obvodů
4.1 Ohmův zákon
Základní vztah mezi napětím, proudem a odporem:
\[U = R \cdot I\]
- \(U\) – napětí (V)
- \(I\) – proud (A)
- \(R\) – odpor (Ω)
Fyzikální smysl: Napětí je úměrné proudu; odpor je konstanta úměrnosti.

4.2 Kirchhoffovy zákony
4.2.1 První Kirchhoffův zákon (o proudu)
Součet proudů vstupujících do uzlu se rovná součtu proudů vycházejících z uzlu:
\[\sum_{k=1}^{n} I_{\text{in},k} = \sum_{j=1}^{m} I_{\text{out},j}\]
nebo ekvivalentně:
\[\sum_{k} I_k = 0\]
Algebraický součet proudů v jakémkoliv uzlu elektrického obvodu je v každém okamžiku roven nule (kde proudy mají orientaci – vstupující proudy jsou kladné, vycházející záporné).
Fyzikální smysl: Zákon zachování náboje. Náboj se v uzlu nemůže hromadit.
Praktické aplikace: Analýza uzlů v elektrických obvodech, určení neznámých proudů v větvích.
4.2.2 Druhý Kirchhoffův zákon (o napětí)
Součet všech napětí v každé uzavřené smyčce obvodu se rovná nule:
\[\sum_{k=1}^{n} U_k = 0\]
Fyzikální smysl: Zákon zachování energie. Práce vykonaná elektrickým polem v uzavřené smyčce je nulová.
Praktické aplikace: Analýza smyček v elektrických obvodech, určení neznámých napětí, analýza složitých sítí.
4.3 Vzorečky související s odporem
4.3.1 Elektrická vodivost
\[G = \frac{1}{R}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(G\) | Elektrická vodivost | S (siemens) | Schopnost materiálu vést elektrický proud |
| \(R\) | Elektrický odpor | Ω (ohm) | Odpor vodiče |
Alternativní forma Ohmova zákona: \[I = G \cdot U\]
4.3.2 Odpor vodiče (z geometrických vlastností)
\[R = \rho \cdot \frac{l}{S}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(R\) | Elektrický odpor | Ω (ohm) | Odpor vodiče |
| \(\rho\) | Měrný odpor (resistivita) | Ω·m (ohm·metr) | Vlastnost materiálu; charakteristika materiálu |
| \(l\) | Délka vodiče | m (metr) | Geometrická délka vodiče |
| \(S\) | Průřez vodiče | m² (metr čtvereční) | Plocha kolmého řezu vodiče |
Fyzikální smysl: Odpor je úměrný délce vodiče a nepřímo úměrný jeho průřezu. Materiál s vyšší resistivitou má větší odpor.
4.3.3 Výkon na odporu
\[P = U \cdot I = \frac{U^2}{R} = I^2 \cdot R\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(P\) | Elektrický výkon | W (watt) | Energie převedená na teplo za jednotku času |
| \(U\) | Napětí | V (volt) | Napětí na odporu |
| \(I\) | Proud | A (ampér) | Proud procházející odporem |
| \(R\) | Odpor | Ω (ohm) | Odpor |
Tři ekvivalentní formy: Podle dostupných veličin lze volit jednu z nich.
4.4 Vzorečky související s kondenzátorem
4.4.1 Definice kapacity
\[C = \frac{Q}{U}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(C\) | Kapacita (kapacitance) | F (farad) | Schopnost vodiče akumulovat elektrický náboj |
| \(Q\) | Elektrický náboj | C (coulomb) | Množství náboje naakumulovaného kondenzátorem |
| \(U\) | Napětí | V (volt) | Napětí mezi deskami kondenzátoru |
Fyzikální smysl: Kapacita udává, kolik náboje se naakumuluje na kondenzátoru za daného napětí.
4.4.2 Kapacita deskového kondenzátoru
\[C = \varepsilon_0 \cdot \varepsilon_r \cdot \frac{S}{d}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(C\) | Kapacita | F (farad) | Kapacita kondenzátoru |
| \(\varepsilon_0\) | Permitivita vakua | F/m | \(\varepsilon_0 = 8{,}854 \times 10^{-12}\) F/m (fyzikální konstanta) |
| \(\varepsilon_r\) | Relativní permitivita | — (bezrozměrná) | Vlastnost dielektrika (vzduch: \(\varepsilon_r \approx 1\)) |
| \(S\) | Plocha desek | m² (metr čtvereční) | Plocha jedné desky kondenzátoru |
| \(d\) | Vzdálenost desek | m (metr) | Vzdálenost mezi dvěma deskami |
Fyzikální smysl: Kapacita je úměrná ploše desek a nepřímo úměrná jejich vzdálenosti.
4.4.3 Proud a napětí na kapacitě
\[I = C \cdot \frac{dU}{dt}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(I\) | Proud kondenzátorem | A (ampér) | Proud procházející kondenzátorem |
| \(C\) | Kapacita | F (farad) | Kapacita kondenzátoru |
| \(\frac{dU}{dt}\) | Časová změna napětí | V/s (volt za sekundu) | Jak rychle se mění napětí |
Fyzikální smysl: Proudem kondenzátorem se řídí časová změna napětí. Při konstantním (stejnosměrném) napětí (\(dU/dt = 0\)) teče kondenzátorem nulový proud.
4.4.4 Energie v kondenzátoru
\[E_C = \frac{1}{2} \cdot C \cdot U^2 = \frac{1}{2} \cdot \frac{Q^2}{C} = \frac{1}{2} \cdot Q \cdot U\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(E_C\) | Energie kondenzátoru | J (joule) | Energie naakumulovaná v elektrickém poli kondenzátoru |
| \(C\) | Kapacita | F (farad) | Kapacita kondenzátoru |
| \(U\) | Napětí | V (volt) | Napětí na kondenzátoru |
| \(Q\) | Náboj | C (coulomb) | Náboj na kondenzátoru |
4.5 Vzorečky související s cívkou
4.5.1 Definice indukčnosti
\[L = \frac{\Phi}{I}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(L\) | Indukčnost (induktance) | H (henry) | Schopnost vodiče/cívky vytvářet magnetické pole |
| \(\Phi\) | Magnetický tok | Wb (weber) | Magnetický tok procházející cívkou |
| \(I\) | Elektrický proud | A (ampér) | Proud procházející cívkou |
Fyzikální smysl: Indukčnost udává, kolik magnetického toku se vytvoří v cívce za jednotku proudu.
4.5.2 Indukčnost cívky (solenoidu)
\[L = \mu_0 \cdot \mu_r \cdot \frac{N^2 \cdot S}{l}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(L\) | Indukčnost | H (henry) | Indukčnost cívky |
| \(\mu_0\) | Permeabilita vakua | H/m | \(\mu_0 = 4\pi \times 10^{-7}\) H/m (fyzikální konstanta) |
| \(\mu_r\) | Relativní permeabilita | — (bezrozměrná) | Vlastnost materiálu jádra (vzduch: \(\mu_r = 1\)) |
| \(N\) | Počet závitů | — (bezrozměrná) | Počet cívek (závitů) v solenidu |
| \(S\) | Plocha průřezu | m² (metr čtvereční) | Plocha průřezu cívky |
| \(l\) | Délka cívky | m (metr) | Délka (vzdálenost mezi prvním a posledním závitem) |
Fyzikální smysl: Indukčnost roste s kvadrátem počtu závitů a je úměrná ploše průřezu, nepřímo úměrná délce.
4.5.3 Napětí a proud na indukčnosti
\[U = L \cdot \frac{dI}{dt}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(U\) | Napětí na indukčnosti | V (volt) | Indukované napětí |
| \(L\) | Indukčnost | H (henry) | Indukčnost cívky |
| \(\frac{dI}{dt}\) | Časová změna proudu | A/s (ampér za sekundu) | Jak rychle se mění proud |
Fyzikální smysl: Napětím na indukčnosti se řídí rychlost změny proudu. Při konstantním proudu (\(dI/dt = 0\)) není na indukčnosti napětí.
4.5.4 Energie v cívce
\[E_L = \frac{1}{2} \cdot L \cdot I^2\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(E_L\) | Energie indukčnosti | J (joule) | Energie naakumulovaná v magnetickém poli cívky |
| \(L\) | Indukčnost | H (henry) | Indukčnost cívky |
| \(I\) | Proud | A (ampér) | Proud procházející indukčností |
4.6 Elektromagnetismus
4.6.1 Faradayův zákon elektromagnetické indukce
\[U = -\frac{d\Phi}{dt}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(U\) | Indukované elektromotorické napětí | V (volt) | Napětí indukované změnou magnetického toku |
| \(\Phi\) | Magnetický tok | Wb (weber) | Magnetický tok procházející obvodem/cívkou |
| \(\frac{d\Phi}{dt}\) | Časová změna magnetického toku | Wb/s (weber za sekundu) | Jak rychle se mění magnetický tok |
| \(−\) | Znaménko minus | — | Indukované napětí působí proti příčině, která jej vyvolala (Lenzův zákon) |
Fyzikální smysl: Když se mění magnetický tok procházející obvodem, v obvodu se indukuje elektromotorické napětí, které je proporcionální rychlosti změny toku.
4.6.2 Faradayův zákon pro cívku s N závity
\[U = -N \cdot \frac{d\Phi}{dt}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(U\) | Indukované napětí | V (volt) | Celkové napětí na cívce |
| \(N\) | Počet závitů | — (bezrozměrná) | Počet cívek; více závitů = větší indukované napětí |
| \(\frac{d\Phi}{dt}\) | Časová změna toku | Wb/s | Jak rychle se mění magnetický tok jedním závitem |
Fyzikální smysl: V cívce s více závity je indukované napětí větší; každý závit přispívá svým vlastním indukovaným napětím.
4.6.3 Magnetický tok
\[\Phi = B \cdot S \cdot \cos(\theta)\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(\Phi\) | Magnetický tok | Wb (weber) | |
| \(B\) | Magnetická indukce | T (tesla) | |
| \(S\) | Plocha | m² (metr čtvereční) | Plocha, kterou procházejí magnetické siločáry |
| \(\cos(\theta)\) | Kosinusová funkce | — (bezrozměrná) | \(\theta\) je úhel mezi magnetickým polem a normálou plochy |
Speciální případy: - Když je pole kolmé na plochu (\(\theta = 0°\)): \(\Phi = B \cdot S\) - Když je pole rovnoběžné s plochou (\(\theta = 90°\)): \(\Phi = 0\)
4.6.4 Lenzův zákon
Formulace: Indukovaný proud (vyvolaný změnou magnetického toku) vždy teče v takovém směru, aby svým magnetickým polem bránil změně magnetického toku, která jej vyvolala.
Matematicky: Vyjádřen znaménkem minus v Faradayově zákonu: \[U = -\frac{d\Phi}{dt}\]
Fyzikální smysl: Je to přirozená manifestace zákona zachování energie. Systém se “brání” změnám, které by jej narušovaly.
4.6.5 Lorentzova síla na vodič v magnetickém poli
\[\mathbf{F} = I \cdot \mathbf{l} \times \mathbf{B}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(\mathbf{F}\) | Lorentzova síla | N (newton) | Síla na vodič v magnetickém poli |
| \(I\) | Elektrický proud | A (ampér) | Proud protékající vodičem |
| \(\mathbf{l}\) | Vektor délky | m (metr) | Vektor ve směru proudu s délkou vodiče |
| \(\mathbf{B}\) | Magnetická indukce | T (tesla) | Magnetické pole |
| \(\times\) | Vektorový součin | — | Směr síly je kolmý na \(\mathbf{l}\) i \(\mathbf{B}\) |
Fyzikální smysl: Síla závisí na proudu, magnetickém poli a délce vodiče. Směr je určen pravidlem levé ruky. —
4.6.6 Magnetická indukce poblíž dlouhého přímého vodiče
\[B = \frac{\mu_0 \cdot I}{2\pi \cdot r}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(B\) | Magnetická indukce | T (tesla) | Intenzita magnetického pole |
| \(\mu_0\) | Permeabilita vakua | H/m | \(\mu_0 = 4\pi \times 10^{-7}\) H/m |
| \(I\) | Elektrický proud | A (ampér) | Proud protékající vodičem |
| \(r\) | Vzdálenost od vodiče | m (metr) | Kolmá vzdálenost od osy vodiče |
Fyzikální smysl: Magnetické pole vytváří soustředné kružnice kolem vodiče. Intenzita klesá s vzdáleností (nepřímo úměrná).
4.6.7 Magnetická indukce uvnitř solenoidu (cívky)
\[B = \mu_0 \cdot \mu_r \cdot \frac{N \cdot I}{l}\]
Popis:
| Symbol | Veličina | Jednotka | Popis |
|---|---|---|---|
| \(B\) | Magnetická indukce | T (tesla) | Magnetické pole uvnitř cívky |
| \(\mu_0\) | Permeabilita vakua | H/m | \(\mu_0 = 4\pi \times 10^{-7}\) H/m |
| \(\mu_r\) | Relativní permeabilita | — (bezrozměrná) | Vlastnost materiálu jádra |
| \(N\) | Počet závitů | — (bezrozměrná) | Počet závitů v solenidu |
| \(I\) | Elektrický proud | A (ampér) | Proud procházející cívkou |
| \(l\) | Délka cívky | m (metr) | Délka solenoidu |
Fyzikální smysl: Magnetické pole uvnitř solenoidu je homogenní a úměrné proudu a počtu závitů na jednotku délky.
5 Soustava SI a elektrické jednotky
5.1 Obecný rámec soustavy SI
Soustava SI (Système International d’Unités) je celosvětově přijímaný standard pro měření fyzických veličin.
Klíčová charakteristika (od roku 2019): Všechny jednotky SI jsou definovány pomocí neměnných fyzikálních konstant, nikoli pomocí fyzických artefaktů (např. etalonu). Základní jednotky SI, ze kterých odvozujeme všechny ostatní, jsou:
| # | Veličina | Jednotka | Značka | Definováno pomocí | Hodnota konstanty |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Délka | metr | m | Rychlost světla ve vakuu | \(c = 299\,792\,458\) m/s |
| 2 | Hmotnost | kilogram | kg | Planckova konstanta | \(h = 6{,}626\,070\,15 \times 10^{-34}\) J·s |
| 3 | Čas | sekunda | s | Frekvence přechodu Ce 133 | \(\nu_{Cs} = 9\,192\,631\,770\) Hz |
| 4 | Elektrický proud | ampér | A | Elementární náboj | \(e = 1{,}602\,176\,634 \times 10^{-19}\) C |
| 5 | Termodynamická teplota | kelvin | K | Boltzmannova konstanta | \(k = 1{,}380\,649 \times 10^{-23}\) J·K⁻¹ |
| 6 | Látkové množství | mol | mol | Avogadrova konstanta | \(N_A = 6{,}022\,140\,76 \times 10^{23}\) mol⁻¹ |
| 7 | Intenzita světla | kandela | cd | Účinnost monochr. záření | \(K_{cd} = 683\) lm/W |
5.2 Základní jednotky relevantní pro elektrotechniku
5.2.1 Ampér (A) – Jednotka elektrického proudu
Definice: Ampér je jednotka elektrického proudu, která je definována tak, že elementární náboj (náboj jednoho elektronu) je stanoven na přesně:
\[e = 1{,}602\,176\,634 \times 10^{-19} \text{ C (coulombů)}\]
Přepočet: Jeden ampér je proud, který přenese jeden coulomb náboje za jednu sekundu:
\[1 \text{ A} = \frac{1 \text{ C}}{1 \text{ s}}\]
Praktický obsah: Ampér měří množství elektrického náboje procházejícího průřezem vodiče za jednotku času.
5.2.2 Volt (V) – Jednotka elektrického napětí
Definice: Volt je odvozená jednotka elektrického napětí, která je definována jako napětí mezi dvěma body vodiče, když: - Elektrický proud 1 ampér projde obvodem - Výkon je 1 watt (tj. práce 1 joule za sekundu)
Matematicky:
\[1 \text{ V} = \frac{1 \text{ W}}{1 \text{ A}} = \frac{1 \text{ J}}{1 \text{ C}}\]
Fyzikální smysl: Volt měří elektrický potenciál – schopnost vykonat práci přenosem jednotkového náboje.
5.2.3 Ohm (Ω) – Jednotka elektrického odporu
Definice: Ohm je odvozená jednotka elektrického odporu, která je definována jako odpor vodiče, ve kterém: - Napětí 1 volt způsobí proud 1 ampér
Matematicky:
\[1 \text{ Ω} = \frac{1 \text{ V}}{1 \text{ A}}\]
Fyzikální smysl: Ohm měří schopnost vodiče bránit průtoku elektrického proudu. —
5.3 Další odvozené jednotky v elektrotechnice
| Veličina | Jednotka | Značka | Definice |
|---|---|---|---|
| Náboj | coulomb | C | \(1 \text{ C} = 1 \text{ A} \cdot \text{s}\) |
| Výkon | watt | W | \(1 \text{ W} = 1 \text{ V} \cdot \text{A}\) |
| Energie | joule | J | \(1 \text{ J} = 1 \text{ W} \cdot \text{s}\) |
| Kapacita | farad | F | \(1 \text{ F} = 1 \text{ C/V}\) |
| Induktance | henry | H | \(1 \text{ H} = 1 \text{ V·s/A}\) |
| Frekvence | hertz | Hz | \(1 \text{ Hz} = 1/\text{s}\) |
| Vodivost | siemens | S | \(1 \text{ S} = 1 \text{ A/V}\) |
5.4 Předpony SI jednotek
Pro vyjádření velmi malých či velmi velkých hodnot se používají předpony SI:
| Předpona | Značka | Mocnina |
|---|---|---|
| piko | p | \(10^{-12}\) |
| nano | n | \(10^{-9}\) |
| mikro | μ | \(10^{-6}\) |
| mili | m | \(10^{-3}\) |
| kilo | k | \(10^{3}\) |
| mega | M | \(10^{6}\) |
| giga | G | \(10^{9}\) |
| tera | T | \(10^{12}\) |
Příklady: 1 mA = \(10^{-3}\) A, 1 MHz = \(10^{6}\) Hz, 1 kΩ = \(10^{3}\) Ω
6 Zdroje
Elektrokroužek. Ohmův zákon. Dostupné z: https://elektrokrouzek.cz/cs/clanky/teorie-ohmuv-zakon [cit. 2026-03-08].
Kutilska. Zapojení voltmetru a ampérmetru. Dostupné z: https://kutilska.poradna.net/questions/2354007-zapojeni-voltmetru-a-ampermetru [cit. 2026-03-08].